Termodiagnostika panelových domů
( zdroj: BytMagazín 2009/10, autor: Ing. Viktor Zwiener, Ph.D.
autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby certifikovaná osoba pro funkci technik diagnostik termografie, 05.10.2009 )
Plísně. Lze je nalézt jak v bytech původní zástavby, tak v bytech regenerovaných domů a dokonce i v bytech novostaveb. Příčinou může být chybný návrh nebo realizace konstrukcí, dožití konstrukcí, lokální vady a poruchy způsobující zatékání, nevhodně rozmístěný nábytek, chybné užívání bytu nebo kombinace několika z uvedených příkladů.
Proč v nezatepleném bytovém domě rostou plísně pouze ve dvou z několika desítek bytů, přičemž jeden byt se nachází pod střechou a druhý ve vnitřní sekci? Navíc v jednom bytě jsou plísně pouze v jedné místnost a v druhém bytě se plísně vyskytují ve všech místnostech? Proč po regeneraci tohoto bytového domu rostou najednou plísně v dalších třech bytech a v jednom bytě se v jedné místnosti rosí okno do té míry, že přes něj nelze vidět do exteriéru, ale všechna ostatní okna jsou v pořádku?
Pro zodpovězení těchto a obdobných otázek lze s výhodou využít nedestruktivní diagnostické metody, které zahrnují měření povrchových teplot termovizní kamerou za přirozených podmínek a při udržovaném podtlaku v interiéru, dlouhodobé měření teploty a relativní vlhkosti vzduchu ve vybraných místnostech a akustická měření. Podrobný popis uvedených diagnostických metod je na www.diagnostikastaveb.cz. Pro lepší přehlednost jsou fotografie k tomuto článku umístěné také na www.diagnostikastaveb.cz/bytmagazin i s ukázkovými barevnými termogramy a fotografiemi, doplněné komentářem. Diagnostiku termovizní kamerou lze provádět z exteriéru nebo interiéru. Při měření z exteriéru se kontroluje celá fasáda, přičemž někdy lze nalézt velké rozdíly dokonce mezi domy stejné typové soustavy. U regenerovaných domů se z exteriéru kontroluje provedení zateplovacího systému. Diagnostika střech z exteriéru je obecně problematická, a pokud je střecha dvouplášťová, tak i nemožná, protože horní plášť střechy je ochlazován z obou stran. Pokud se v některém bytě vyskytují plísně, vždy je třeba provést měření z interiéru.
Při pochybnostech o kvalitě provedení připojovací spáry (mezi rámem okna a stěnou) lze doporučit také termovizní měření při udržovaném podtlaku. Připojovací spáry musí být řešeny z hlediska prostupu tepla (obvykle vypěnění PUR pěnou) a z hlediska vzduchotěsnosti (parotěsnící páska z interiéru a difúzně otevřená páska z exteriéru). Na hledisko vzduchotěsnosti se bohužel někdy zapomíná.
Měření se provádí v zimním období. Nejprve se termovizní kamerou nasnímají okna za přirozených podmínek, čímž se zjistí, zda jsou připojovací spáry správně vypěněny. Následně se zařízením pro měření průvzdušnosti staveb (Blower-Door test) v interiéru vytvoří podtlak, při kterém dochází k nasávání chladného vzduchu netěsnostmi do interiéru. Tím se netěsnosti samé nebo jejich okolí ochladí. Po druhém měření termovizní kamerou se porovnáním s prvními termovizními snímky lokalizují netěsnosti. Je třeba si uvědomit, že při výměně oken a zateplení dojde k velkému utěsnění. Vlhký interiérový vzduch již nemůže snadno unikat původními dožilými okny. Tím jsou ostatní konstrukce, především připojovací spáry, vystaveny daleko většímu vlhkostnímu namáhání. Vlhkost obsažená v teplém interiérovém vzduchu může proniknout do připojovací spáry, kde může na chladných konstrukcích zkondenzovat. To je obvyklá příčina vzniku vlhkostních poruch a růstu plísní.
Druhou příčinou růstu plísní v bytech je nevhodně umístěný nábytek nebo chybné užívání bytu. Nábytek by měl umožňovat proudění a oteplování vnitřních povrchů obvodových stěn. V zimě je třeba v bytě dlouhodobě udržovat relativní vlhkost do 50 %. Chybné užívání lze prokázat dlouhodobým měřením a zaznamenáváním teploty a relativní vlhkosti vzduchu. Naměřená data lze zanést do grafu, ze kterého lze zjistit topný a větrací režim. Příklad grafu je opět na www.diagnostikastaveb.cz/bytmagazin.